Proč vzniklo Toxikologické informační středisko (TIS)?

Ke vzniku Toxikologického informačního střediska při Klinice nemocí z povolání (nyní pracovního lékařství) Všeobecné fakultní nemocnice v Praze vedly na počátku šedesátých let dvacátého století praktické potřeby a nashromážděné zkušenosti této kliniky. Byly zde tehdy léčeny akutní a chronické profesionální otravy, ale také akutní otravy chemickými látkami i léky, které neměly profesionální příčinu. Současně se na kliniku obraceli se žádostmi o informace o toxicitě přípravků chemického charakteru lékaři jiných zdravotnických pracovišť.

V souladu s tehdejším rozvojem chemického a farmaceutického průmyslu rychle na tuzemském trhu přibývalo množství chemických a farmaceutických přípravků zdejších i zahraničních výrobců. Tato situace stále naléhavěji vyžadovala vznik pracoviště, které by shromažďovalo informace o složení těchto přípravků a o jejich případné toxicitě jak při nehodách, tak při zacházení s nimi. Znalost těchto údajů by totiž znamenala pro ošetřující personál možnost rychle zahájit specifickou léčbu pacienta, nečekat řadu hodin, případně i dní (víkendy) na údaje od výrobce nebo na výsledky chemické analýzy výrobku či biologického materiálu.

 

Jaké byly začátky práce TIS?

Už koncem padesátých let z těchto důvodů pro potřeby lůžkového oddělení kliniky vypracoval profesor Karel Rejsek malou kartotéku nejčastěji se vyskytujících chemických přípravků a jejich toxicity. Posléze v roce 1961 tehdejší přednosta kliniky profesor Jaroslav Teisinger po návratu z USA, kde již existovala rozsáhlá síť toxikologických center (Poison Control Centers), rozhodl o vybudování podobného střediska i na Klinice nemocí z povolání.

Proto již v průběhu roku 1961 MUDr. Jarmila Filipová se svou tehdejší spolupracovnicí PhMr. Danou Šedivcovou začaly zpracovávat údaje pro tzv. toxikologickou kartotéku, o jejíž existenci byla později informována zdravotnická zařízení
v republice. Středisko pak bylo oficiálně zřízeno v roce 1962 jako jedno z prvních v Evropě. Název Toxikologické informační středisko byl přijat roku 1964, kdy se zároveň stalo členem zakládané Evropské asociace toxikologických center a klinických toxikologů (European Association of Poison Centers and Clinical Toxicologists). V lednu 1968 bylo středisko ředitelstvím VFN a ÚNZ hlavního města Prahy oficiálně zřízeno jako ordinariát kliniky.

Kdo stál v čele TIS?

Od založení vedla středisko MUDr. Jarmila Filipová, která spolu s PhMr. Danou Šedivcovou vytvořila základ obsáhlé kartotéky chemických látek, chemických přípravků, léků, rostlin, hub a jedovatých živočichů. Především doktorka Filipová tehdy uplatnila své výjimečné předpoklady pro tuto „mravenčí“ práci, zejména příkladnou píli, trpělivost, preciznost, systematičnost a znalost světových jazyků. Na těchto původních základech dnes rozvíjejí, doplňují a aktualizují nekonečnou řadu údajů do, v současnosti již elektronických databází, nynější pracovníci TIS.

Středisko MUDr. Jarmila Filipová vedla po mnoho let, s přestávkou v letech 1991-1994, kdy v jeho čele stála budoucí přednostka kliniky, tehdy asistentka MUDr. Daniela Pelclová, CSc., a krátce mezi roky 1994-1995 RNDr. Ludmila Pavlíková. Poté až do roku 1998 vedla toxikologické středisko opět MUDr. Filipová. V letech 1998 až 2011 byla vedoucí Toxikologického informačního střediska MUDr. Hana Rakovcová. Od roku 2011 doposud pracuje TIS pod vedením docenta MUDr. Sergeje Zacharova, Ph.D., který je členem redakční rady časopisu Clinical Toxicology, Vědeckého výboru a Výkonného výboru Evropské asociace toxikologických středisek a klinických toxikologů (European Association of Poisons Centers and Clinical Toxicologists) a Vědeckého výboru pro zdraví, životní prostředí a nově vznikající rizika Evropské komise DG SANTE (Scientific Committee on Health, Environmental and Emerging Risks, SCHEER).

 

 Filipova

Pelclova 

Rakovcova 

Zacharov 

Pelclova 

MUDr. J. Filipová

Prof. D. Pelclová, CSc.

MUDr. H. Rakovcová

Doc. MUDr. S. Zacharov, Ph.D.

Prof. D. Pelclová, CSc.

 

 

S čím pracuje TIS?

Národní kartotéka toxikologických údajů měla v prvních téměř 30 letech podobu kartotéčních dokumentů psaných na psacím stroji, později na počítači.

Tato původní papírová kartotéka byla na přelomu devadesátých let ve spolupráci s firmou EXPRIT digitalizována do programu TEXPRO. Její papírová podoba dodnes zůstává na TIS zachována a slouží zejména jako pojistná rezerva pro případ výpadků sítě apod., ale má význam i jako jedinečný unikát.

Protože tato původní originální národní databáze v programu TEXPRO pro masivní objem dat, které TIS denně potřebuje ukládat a používat už v současnosti nevyhovuje, vytvořilo TIS pomocí svých IT specialistů další dvě elektronické databáze:

1)  Databáze TISMAN obsahuje desítky tisíc detailně vypracovaných hesel potenciálně toxických škodlivin.

2)  Databáze Bezpečnostních listů obsahuje bezpečnostní listy komerčních přípravků (Materials Safety Data Sheets, MSDS) s údaji o jejich složení. Tato denně doplňovaná databáze obsahuje již několik stovek tisíc položek.

Údaje jednotlivých hesel v národní databázi TIS obsahují informace o složení, případně o balení přípravku, jeho vlastnostech, použití, o kinetice, metabolizmu a mechanizmu účinku, toxicitě, příznacích akutní otravy a léčení.

Zdroji informací pro tvorbu databáze TISMAN je několik. Základ informací o lécích tvoří AISLP (Automatizovaný informační systém léčivých přípravků) a toxikologické údaje se doplňují především ze zahraničních toxikologických databází a toxikologické literatury. Ze stejných zdrojů se doplňují informace o chemikáliích, jedovatých houbách, rostlinách i živočiších.

V současnosti středisko ke své práci využívá celosvětově uznávané toxikologické databáze, především britskou TOXBASE kterou autoři průběžně aktualizují a americký POISIDEX, společnosti Micromedex, který je aktualizován čtvrtletně. Kromě těchto stěžejních databází je řada dalších, ze kterých se doplňují chybějící údaje, například kanadský IPCS INCHEM (International Program on Chemical Safety) nebo RTECS ® (NIOSH's– Registry of Toxic Effects of Chemical Substances), nebo elektronická databáze Wikitox.

Databázi EVIDENCE, vlastní originální elektronický program, používá TIS k zaznamenání poskytnutých konzultací.

 

Jak pracuje TIS?

Charakter služeb, které TIS poskytuje, se během jeho historie poněkud změnil. Zatímco na počátku existence TIS se roční počet konzultací počítal jen v několika desítkách, v roce 2012 bylo poskytnuto téměř 15 000 konzultací.

Kromě akutních dotazů řešilo TIS v počátečních letech existence i dotazy informativní na složení přípravku, například od hygienické služby, kožních lékařů, závodních lékařů nebo soudních lékařů. Takových dotazů bylo v roce 1970 75 %
 a v roce 1979 přes 50 % z celkového objemu. V posledních dvou dekádách jsou ale naprosto výjimečné.

 

Komu slouží TIS?

Během let se také změnila dostupnost konzultací TIS. Zatímco do revolučního roku 1989 byl telefonický kontakt na TIS dostupný jen zdravotníkům a konzultace byly poskytovány pouze odborníkům, nedlouho po sametové revoluci tehdejší vedoucí TIS, nynější přednostka Kliniky pracovního lékařství profesorka Daniela Pelclová rozhodla, sice k počáteční nelibosti tehdejšího vedení kliniky, že konzultace se budou poskytovat i laickým účastníkům nehod. Čísla telefonních kontaktů na TIS se tak ocitla na předních stránkách telefonních seznamů mezi důležitým nouzovými linkami. Kromě zvýšeného počtu konzultací TIS tato událost znamenala především urychlení pomoci v případě akutních otrav. Protože laická populace kontaktuje TIS převážně kvůli dětským otravám, okamžitý kontakt rodiče umožňuje při nerizikových událostech zabránit zbytečným a neodborným snahám o první pomoc a zbytečným cestám do zdravotnického zařízení.
 V závažných případech naopak včasná informace umožňuje provést podle pokynů správnou první pomoc a zajistit další adekvátní úkony směřující bez zbytečných prodlev k záchraně postiženého.

Volající laik tedy získá od TIS stručné vysvětlení, jak je postižený ohrožen, jaká je první pomoc a jaká další opatření je třeba provést.

Volajícímu lékaři se sdělí, o jakou látku se jedná, jak riziková je účinkující dávka, jak vypadá klinický obraz otravy a jak se otrava léčí, zda je například třeba připravit se na aplikaci antidota nebo mimotělní eliminační terapii.

 

Informace podává TIS nepřetržitě, telefonicky na dvou přímých telefonních linkách.

E-mailová komunikace s TIS z kapacitních důvodů nemůže být používána k řešení akutních otrav. Může ale sloužit
k zodpovězení otázek informativního charakteru, kde nehrozí komplikace z prodlení.

 

Jaké další úkoly plní TIS?

Význam práce TIS rod od roku narůstá, což dokumentují i přibývající úkoly, které TIS především v rámci zadání Ministerstva zdravotnictví plní. Kvůli porevolučnímu útlumu a posléze zastavení produkce řady důležitých antidot v naší republice i v dalších zemích bývalého socialistického bloku, bylo v počátečních letech první dekády tohoto století pověřeno TIS důležitým úkolem zajistit pro naši republiku pohotovostní zásobu v tuzemsku neregistrovaných léčiv – antidot. Po složitém procesu vyřízení potřebné administrativy byla středisku schválena řada specifických léčebných programů na vzácná antidota, která nemají v naší republice žádnou jinou dostupnou lékovou alternativu. Tato antidota jsou v určitém pohotovostním množství skladována na TIS v Praze a ve Fakultní nemocnici v Olomouci. V případě potřeby jsou poskytována pro intoxikovaného pacienta příslušnému zdravotnickému zařízení.

Smlouvou s Komorou veterinárních lékařů utvrdil TIS od roku 2008 také spolupráci s veterinárními lékaři a poskytuje toxikologické informace nejen veterinářům, ale i laickým chovatelům zvířat.

 

TIS se také zapojuje do projektů podpory zdraví MZ i mezinárodních projektů

PROJEKT PODPORY ZDRAVÍ MZ ČR č. 47 /9 (období 1998-1999)

Prevence úrazů a otrav/Prevention of injuries and poisonings.

Řešitel/Principal investigator: prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc.

PROJEKT PODPORY ZDRAVÍ MZ ČR č. 197 (období 2001-2002)

Prevence otrav dětí a mladistvých/Prevention of poisonings in children and adolescents.

Řešitel/Principal investigator: MUDr. Hana Rakovcová

 

PROJEKT PODPORY ZDRAVÍ MZ ČR č. 9938 (období 2008-2009)

Prevence otrav u dětí/Prevention of poisonings in children.
Řešitel/Principal investigator: Mgr. Karolina Mrázová

 

DeNaMiC Project (Description of the Nature of the Accidental Misuse of Chemicals and Chemical Products), období 2007-2009. Řešitel/Principal investigator: Health Protection Agency, Collaborating partner: WHO. Pracovníci kliniky, podílející se na řešení projektu: prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., Mgr. Karolína Mrázová

 

Alerting System and the Criteria for Development of a Health Surveillance System for the Deliberate Release of Chemicals by Terrorists (ASHT phase II), období 2007-2010.

Project under the work plan for 2007 for the implementation of the Programme for Community Action in the fields of Public Health (2003-2008) Decision No 1786/2002/EC. Řešitel/Principal investigator: Health Protection Agency, Collaborating partner: WHO. Pracovníci kliniky, podílející se na řešení projektu: prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., Ing. Dr. Tomáš Navrátil, Ph. D., MUDr. Sergey Zakharov, Ph.D., Mgr. Štěpánka Vlčková, CSc.

Alerting System and the Criteria for Development of a Health Surveillance System for the Deliberate Release of Chemicals by Terrorists (ASHT phase III), období 2012-2014.

Project on multi-sectoral preparedness and health-security: public health preparedness and response planning in the field of pandemic influenza and other serious cross-border health threats, including bio-threats (2008-2013). No: 591046/2011.
Collaborating partner: WHO. Pracovníci kliniky, podílející se na řešení projektu: prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., Ing. Dr. Tomáš Navrátil, Ph. D., MUDr. Sergey Zakharov, Ph.D.

MAGAM II (Nadnárodní prospektivní analýza dat Toxikologických informačních středisek ke sledování potenciálního žíravého poškození očí, způsobeného expozicí pevným přípravkům do myček nádobí a jiným čisticím a pracím prostředkům), období 2013-2014.

Collaborating partner: GIZ-Nord Poisons Center, University Medical Center Göttingen.

 Pracovníci kliniky, podílející se na řešení projektu: prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., MUDr. Kateřina Kotíková, Mgr. Karolina Mrazová, MUDr. Sergey Zakharov, Ph.D.