Vipera Berus

 

Uštknutí zmijí obecnou (Vipera berus)

 

S uštknutím se zmijí obecnou se v ČR setkáváme v řádu desítek případů za rok, pouze v polovině z nich navíc dojde ke zjevné intoxikaci. I tak je ale zmije jediným volně žijícím jedovatým hadem na našem území, proto bychom měli znát rizika kontaktu.

Foto: http://eu.fotolia.com/id/22885345

Charakteristika

Zmije obecná (Vipera berus) obývá lesy, louky, paseky i kamenité a skalnaté terény střední Evropy. Při překonávání vodních překážek není vyloučen ani nález ve vodě. Maximální četnost výskytu je v horských oblastech do 1500 m. n. m. Zmije je aktivní většinou ve dne a za soumraku, v místech s vyšší teplotou a v horkém letním období i během noci.

Četnost uštknutí

Uštknutí zmijí obecnou není v ČR příliš časté, setkáváme se s ním v řádu desítek případů ročně. Každé kousnutí zmijí navíc neznamená ihned intoxikaci, protože zmijovití hadi regulují vypuštění jedu do rány. Při zastrašujícím nebo obranném kousnutí nedochází k intoxikaci ani v 50 % případů.

Ve více než polovině konzultovaných případů z posledních let nedošlo ani k lokální reakci na těle postižené osoby nebo byla jen nepatrná. V ČR nebylo za posledních 25 let zaznamenáno ani jedno úmrtí po uštknutí zmijí obecnou.

Jedový aparát a toxiny

Zmije obecná patří do vývojově nejvyšší čeledi hadů – zmijovitých. Ti se vyznačují jedovým aparátem a vztyčitelnými zuby se schopností regulovat výstřik jedu specializovaným svalovým aparátem. Toto schéma určeno především pro lov a není vždy využito i při obraně.

Toxicita jedu zmije obecné je srovnatelná s jedem kobry indické nebo chřestýše brazilského. I když se v náhodných odběrech narazilo na výjimky, u většiny dospělých zmijí množství sušiny jedu nepřesahuje 15 mg, což je asi 60 % odhadované smrtící látky pro dospělého člověka. Toto množství samozřejmě neplatí pro děti.

Místní příznaky intoxikace

Po plném zakousnutí se v místě objeví dvě drobné ranky, většinou bolestivé a někdy lehce krvácející. Od sebe jsou vzdáleny 5-10 mm podle velikosti hada. Stává se také, že se zmije nezakousne úplně a na kůži zůstane jen jedna ranka a případně škrábnutí.

Pokud dojde aspoň k minimálnímu vstříknutí jedu, okolí vkusu oteče. Otok je doprovázen zduřením místních lymfatických uzlin, bolestí a pocitem napětí. Maxima dosahuje do 48 hodin.

Ve výjimečných případech, spíše u dětí, může být otok extrémně velký a přestoupit z končetiny přes uzliny až na trup nebo až druhou polovinu těla.

Po 3 až 4 dnech začnou místní příznaky mizet, při významnějších postiženích za 1 až 2 týdny. Bolest v místě uštknutí může přetrvávat až měsíce.

Celkové příznaky intoxikace

Prvními příznaky intoxikace bývá nevolnost, zvracení, pocení, zvýšená teplota a žízeň. Stav může být provázen bolestmi břicha, průjmem a vzácně inkontinencí. Tyto symptomy poukazují na střední až závažnější míru intoxikace a mohou přetrvávat 48 hodin.

Klasickým a nebezpečným projevem závažnější intoxikace je pokles systémového tlaku, selhávání oběhového systému, šok, studený pot, bledost a případně ztráta vědomí. Oběhové změny se projevují jen u 20-30 % intoxikovaných případů.

Průběh běžné intoxikace samotné se většinou vyvíjí v řádu desítek minut, bývá tedy dostatek času dopravit postiženého do zdravotnického zařízení.

První pomoc

Pro dospělého člověka neznamená většinou uštknutí zmijí obecnou závažné ohrožení, přesto je nutno k intoxikaci přistupovat s plnou vážností. Zejména je nutné tento postup dodržovat u dítěte.

Jako první se znehybní postižená končetina např. volnější bandáží k tělu a uvedeme do klidu i pacienta samotného. Nedoporučuje se žádný zbytečný pohyb. Rozřezávání rány, její vypalování, vyplachování nebo vysávání je škodlivé a nedoporučuje se. Nepoužívejte ani škrtidla, mohou dále poškodit tkáň.

Pokud nedochází k rozvoji celkových příznaků, je možno podávat nápoje. Kofein a alkohol ale nejsou vhodné.

Je-li v dosahu zdravotnická pomoc, zavoláme ji. Nejlépe rychlou záchrannou službu, a to ve všech případech kousnutí dítěte.

Nikdy nelze vyloučit pozdější nástup závažnějších příznaků, i když je průběh počátku bezpříznakový nebo velmi mírný.

Při bolestech lze podat analgetika, je však lepší se v první fázi vyhnout podávání salicylátů, protože tlumí funkce krevních destiček.

Poznámka

Nebezpečnější než intoxikace jedem může být prudká alergická reakce na složky zmijího jedu. Ta může v extrémních případech vést až k akutnímu závažnému ohrožení postiženého. Zmijí jed má mimo jiné zkříženou imunologickou reaktivitu s jedem blanokřídlého hmyzu (vosy, včely, sršně). Při známé alergii na tyto jedy bude přítomna pravděpodobně i alergie na jed zmijí.

V případě nástupu alergické reakce (svědění kůže těla, zrudnutí, zčervenání a pálení očí ) je nutno neprodleně vyhledat rychlou zdravotnickou pomoc.