Historie centra

Proč vzniklo Toxikologické informační středisko ?

K založení Toxikologického informačního střediska při Klinice nemocí z povolání (nyní pracovního lékařství) Všeobecné fakultní nemocnice v Praze vedly koncem 50. let dvacátého století praktické potřeby této kliniky. Od roku 1947 se na této klinice s 27 lůžky s přívodem kyslíku pro každého pacienta běžně léčily akutní a chronické profesionální otravy, ale také intoxikace léky a rostlinami.

S rozvojem chemického a farmaceutického průmyslu na tuzemském trhu rychle přibývalo chemických a farmaceutických přípravků zdejších a později i zahraničních výrobců. Situace stále naléhavěji vyžadovala vznik pracoviště, které by shromažďovalo informace o chemickém složení těchto přípravků a o jejich případné toxicitě jak při nehodách, tak při zacházení s nimi. Znalost těchto údajů znamenala pro ošetřující personál možnost rychle zahájit specifickou léčbu pacienta, nečekat řadu hodin, případně i dní (víkendy) na údaje od výrobce nebo na výsledky chemické analýzy přípravku či biologického materiálu.

Už koncem 50. let vypracoval profesor MUDr. Karel Rejsek pro potřeby lůžkového oddělení kliniky malou kartotéku nejčastěji se vyskytujících chemických přípravků, s jejich složením a toxicitou.

V roce 1961 po návratu z USA, kde již existovala rozsáhlá síť toxikologických center (Poison Control Centers), rozhodl přednosta kliniky profesor MUDr. Jaroslav Teisinger o vybudování podobného střediska i na Klinice nemocí z povolání.

Hned v průběhu roku 1961 MUDr. Jarmila Filipová s PhMr. Danou Šedivcovou začaly zpracovávat údaje pro tzv. Toxikologickou kartotéku, o jejíž existenci byla informována zdravotnická zařízení v celém Československu.

Středisko bylo oficiálně zřízeno v roce 1962 a to jako jedno z prvních v Evropě. Název Toxikologické informační středisko byl přijat roku 1964, kdy se stalo členem zakládané Evropské asociace toxikologických center a klinických toxikologů (European Association of Poison Centers and Clinical Toxicologists, EAPCCT). Sám profesor Teisinger se stal jejím viceprezidentem, tedy členem prvního výboru EAPCCT.

V lednu 1968 bylo středisko ředitelstvím FN 2 a ÚNZ hlavního města Prahy oficiálně zřízeno jako ordinariát kliniky, v posledních desetiletích je podporuje zřizovatel Všeobecné fakultní nemocnice, kterým je Ministerstvo zdravotnictví, včetně finančních prostředků na nákup a obnovu zásoby léčivých přípravků.

Kdo stál v čele TIS?

Logo navrhl prof. ak. arch Jiří Pelcl

Od založení vedla TIS po tři desetiletí MUDr. Jarmila Filipová, která spolu s PhMr. Danou Šedivcovou vytvořila základ obsáhlé kartotéky chemických látek, chemických přípravků, léků, rostlin, hub a jedovatých živočichů.

Tato kartotéka položila také základ toxikologického centra v Bratislavě, když v roce 1968 Dr. Filipová předala PharmDr. Olze Horákové 12 tisíc kopií karet. Od roku 1993 pracuje toto Národné toxikologické informačné centrum v Bratislavě pro Slovenskou republiku.

  Nové podmínky pro roce 1989 umožnily také aktivní zapojení TIS do programu International Programme on Chemical Safety (IPCS) INTOX a do tvorby světové toxikologické databáze, tzv. Poison Information Monographs. Na mezinárodních workshopech se realizovala výměna zkušeností s toxikology z více než 50 zemí a v dalších zemích se zakládala toxikologická střediska. Tento proces pokračuje, v roce 2020 byla zřízena toxikologická centra v Bělorusku a Moldavsku.

  TIS v České republice je nejstarším toxikologickým střediskem ze zemí střední a východní Evropy a vytvořilo také nejrozsáhlejší toxikologickou databázi. Historii toxikologických středisek střední a východní Evropy popsala D. Pelclová v kapitole „Czech Republic and other Central European and Eastern European Countries“ v monografii A. Woolfa (The History of Modern Clinical Toxicology; Academic Press publishers 2021.

V roce 2006 Klinika pracovního lékařství s TIS organizovala kongres EAPCCT v Praze.

D. Pelclová a S. Zacharov byli zvoleni do výboru EAPCCT a následně pracovali ve vědeckém výboru EAPCCT. Oba se stali Fellows EAPCCT. S. Zacharov se ujal funkce pokladníka EAPCCT v letech 2016-2020, D. Pelclová měla čestnou přednášku „Louis Roche Lecture“ na kongresu EAPCCT 2018.

TIS se účastní projektů Rapid Alert System for Chemicals (RAS-CHEM) Evropské komise DG SANTE (Scientific Committee on Health, Environmental and Emerging Risks, SCHEER), S. Zacharov jako člen výboru.

S čím pracuje TIS?

Národní kartotéka toxikologických údajů měla v prvních téměř 30 letech podobu karet psaných na psacím stroji, později na počítači. Na přelomu devadesátých let byla ve spolupráci s firmou EXPRIT digitalizována do programu TEXPRO. Kartotéka dodnes zůstává na TIS a představuje historický dokument.

Aktuálně TIS používá tři originální elektronické databáze, vytvořené IT specialisty.

1) Národní toxikologická databáze TISMAN obsahuje přes 70 tisíc detailně vypracovaných hesel potenciálně toxických škodlivin. Zahrnují informace o složení přípravku, jeho vlastnostech, použití, mechanizmu účinku, kinetice, metabolizmu, toxicitě, příznacích akutní otravy a jejím léčení.

Zdrojů informací pro tvorbu databáze TISMAN je několik. Základ informací o lécích tvoří AISLP (Automatizovaný informační systém léčivých přípravků); toxikologické údaje se doplňují především ze zahraničních toxikologických databází a toxikologických publikací.

Kromě vlastních databází TIS využívá aktualizované toxikologické databáze, především britskou TOXBASE, novozélandský TOXINZ, americký POISIDEX společnosti Micromedex a německou GIZ-WIKI. Dále se vyhledávají a doplňují údaje z řady dalších volně přístupných zdrojů, například TOXNET U.S. National Library of Medicine, kanadského IPCS INCHEM (International Program on Chemical Safety), RTECS ® (NIOSH's– Registry of Toxic Effects of Chemical Substances), elektronické databáze Wikitox a PubMed.

2) Databáze EVIDENCE umožňuje dokumentování poskytnutých konzultací, například okolností intoxikace, charakteristiky intoxikované osoby, časového odstupu, příznaků, klasifikace závažnosti a prognózy intoxikace, doporučené terapie a dalšího postupu.

3) Databáze Bezpečnostních listů (Material Safety Data Sheets, MSDS) je klíčová pro údaje o chemickém složení obchodních přípravků. Tato denně doplňovaná databáze obsahuje přes 200 tisíc položek. Pro vyhledávání dalších bezpečnostních listů slouží i databáze Chemických látek a přípravků Ministerstva zdravotnictví (ChLaP MZ), často pochopitelně i Google.

Jak pracuje TIS?

Charakter služeb TIS se během jeho historie změnil. Kromě akutních dotazů odpovídal TIS v počátečních letech hlavně dotazy na chemické složení přípravků od hygienické služby, závodních lékařů, dermatologů či soudních lékařů. Takových dotazů bylo v roce 1970 dokonce 75 % z celkového počtu. Během let se změnila dostupnost konzultací TIS, které se do roku 1989 poskytovaly jen zdravotníkům. Až po sametové revoluci se telefonní čísla TIS ocitla na předních stránkách telefonních seznamů mezi nouzovými linkami. Tato změna zrychlila pomoc v případě akutních intoxikací. Okamžitý kontakt rodiče umožňuje při nerizikových událostech zabránit neodborným snahám o první pomoc a zbytečným cestám do nemocnice. V závažných případech včasná informace první pomoc urychlí a přispěje k záchraně postiženého. Dotazy laiků nyní převažují nad konzultacemi poskytovaným lékařům.

Základní statistická data TIS zveřejňujeme ve Výročních zprávách na webu TIS.

Lůžkové oddělení kliniky se díky dobré hygienické prevenci na pracovištích a úbytku závažných nemocí z povolání během let redukovalo – v roce 1999 na 15 lůžek, a v roce 2011 se přeorientovalo na ambulantní provoz. Pro potřebu kliniky jsou k dispozici pro léčbu intoxikací těžkými kovy a testování pacientů s podezřením na profesionální bronchiální astma a alergickou rinitidu dvě lůžka na I. klinice tuberkulózy a respiračních nemocí VFN.

Smlouvou s Komorou veterinárních lékařů potvrdil TIS 2008 také spolupráci s veterináři a poskytuje toxikologické informace i laickým chovatelům zvířat.

Informace podává TIS telefonicky 

V době 7:30 – 16:00 hod dotazy odpovídají toxikologové TIS na dvou přímých telefonních linkách; nepřetržitý provoz zajišťuje ve službě jeden z lékařů kliniky pracovního lékařství. V pracovní době toxikologové současně pracují na rozšiřování a aktualizaci všech databází. Proti západoevropským toxikologickým střediskům je počet zaměstnanců TIS značně limitován. Navíc zdravotní pojišťovny proplácejí jen konzultace s uvedením zdravotní pojišťovny a rodného čísla pacienta. Telefonní dotazy jsou nahrávány pro možnost ověření správnosti konzultace.

E-mailovou komunikaci s TIS nelze tedy ani z kapacitních důvodů používat k řešení akutních otrav. Slouží k zodpovězení otázek informativního charakteru, kde nehrozí komplikace z prodlení.
 

Udržování zásoby antidot a antiinfektiv

Nezbytné, avšak v ČR neregistrované léky se v pohotovostním množství skladují na TIS v Praze a ve Fakultní nemocnici v Olomouci. V případě potřeby je TIS poskytuje pro pacienta příslušnému zdravotnickému zařízení. Detaily viz Odborná veřejnost/Antidota a antiinfektiva

Výzkumné preventivní projekty TIS

PROJEKT PODPORY ZDRAVÍ MZ ČR č. 47 /9 (období 1998-1999)
PROJEKT PODPORY ZDRAVÍ MZ ČR č. 197 (období 2001-2002)
PROJEKT PODPORY ZDRAVÍ MZ ČR č. 9938 (období 2008-2009)

DeNaMiC Project 2007-2009 (Description of the Nature of the Accidental Misuse of Chemicals and Chemical Products). Principal investigator: Health Protection Agency, Collaborating partner: WHO

ASHT phase II 2007-2010 (Alerting System and the Criteria for Development of a Health Surveillance System for the Deliberate Release of Chemicals by Terrorists). Project under the work plan for 2007 for the implementation of the Programme for Community Action in the fields of Public Health (2003-2008) No 1786/2002/EC. Principal investigator: Health Protection Agency, Collaborating partner: WHO

ASHT phase III 2012-2014 (Alerting System and the Criteria for Development of a Health Surveillance System for the Deliberate Release of Chemicals by Terrorists). Project on multi-sectoral preparedness and health-security: public health preparedness and response planning in the field of pandemic influenza and other serious cross-border health threats, including bio-threats (2008-2013). No: 591046/2011. Collaborating partner: WHO

MAGAM II 2013-2014 (Nadnárodní prospektivní analýza dat Toxikologických informačních středisek ke sledování potenciálního žíravého poškození očí, způsobeného expozicí pevným přípravkům do myček nádobí a jiným čisticím a pracím prostředkům). Collaborating partner: GIZ-Nord Poisons Center, University Medical Center Göttingen